Drobná značka uvnitř prstenu, na dříku náušnice nebo na zapínání řetízku. Pro vás ale znamená to nejdůležitější – jistotu o pravosti, ryzosti a původu šperku. Tento průvodce vás naučí punc číst a vysvětlí, co všechno se z něj dá vyčíst.

Co je punc a proč by vás měl zajímat

Punc je oficiální značka ražená do drahého kovu, která zákazníkovi garantuje pravost, původ a ryzost šperku. Je to nezávislé potvrzení, že kov odpovídá tomu, co je uvedeno u zboží.

V České republice puncování upravuje Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů, která stanovuje jasná pravidla pro výrobce i prodejce. Díky tomu máte jako kupující jistotu – a v KLENOTA je dodržování těchto pravidel samozřejmostí.

Kde punc na šperku najdete

Značky se razí na nejméně viditelná místa, aby nerušily design šperku:

Druhy značek na špercích

Na špercích se setkáte se třemi typy značek. Nemusí být přítomné všechny tři najednou – důvod vysvětlujeme níže.

  • Státní punc – puncovní značka garantovaná státem.
  • Ryzostní značka – číselný kód určující ryzost kovu.
  • Identifikační (výrobní) značka – označení výrobce, který šperk vyrobil.

Ryzost zlata a stříbra

Ryzost se udává v tisícinách drahého kovu ve slitině. Tady je přehled nejčastějších označení:

Kov Kód ryzosti Karáty Obsah drahého kovu
Zlato 585/1000 14karátové 58,5 % zlata
Zlato 750/1000 18karátové 75 % zlata
Zlato 999/1000 24karátové (ryzí) 99,9 % zlata
Stříbro 925/1000 — 92,5 % (sterling)
Stříbro 800/1000 — 80 % (starší a užitné)

 

  • Ryzí zlato (999/1000) se na šperky prakticky nepoužívá – je příliš měkké a klenot by se rychle opotřebovával. Proto se zlato kombinuje s dalšími kovy.
  • 925/1000 je sterlingové stříbro. Teprve v kombinaci s jiným kovem (nejčastěji mědí) získává pevnost a odolnost, kterou od šperku čekáte.

 

Státní punc

Státní punc plní funkci nezávislé kontroly. Pomocí obrázkového symbolu označuje druh kovu, jeho ryzost a přibližné stáří šperku. Symboly se v čase vyvíjely, takže na prstenu po babičce najdete jiný punc než na novém kousku – a ze současných punců lze vyčíst i to, na kterém pracovišti byly vyraženy.

Punc na šperk razí státní Puncovní úřad a je povinný pro:

  • zlaté šperky s váhou čistého zlata nad 0,52 g,
  • stříbrné šperky s váhou nad 3,49 g.

Státní punc na náušnici KLENOTA

Identifikační značky

Původ šperku prozrazují identifikační značky, které mohou být dvojího druhu:

  • Výrobní značka – má ji každý zlatník nebo firma registrovaná u Puncovního úřadu; je pro každého výrobce unikátní.
  • Odpovědnostní (dovozová) značka – dostane ji subjekt, který šperky dováží ze zahraničí a v Česku je prodává.

Jak vypadá značka KLENOTA?

Naše šperky nesou výrobní značku v podobě patkových písmen KLE v oválu. Když ji na šperku najdete, máte jistotu, že vznikl v našem ateliéru.

Ryzostní značka

Ryzostní značka je třímístný číselný kód, podle kterého rychle poznáte druh a ryzost kovu. U zlata se nejčastěji setkáte s kódem 585 (případně 585/1000) pro 14karátové zlato nebo 750/1000 pro 18karátové. U stříbra je to obvykle 925/1000.

Proč nemá každý šperk všechny tři značky

Tady bývá nejčastější zmatení, tak to shrňme jednoduše:

  • Pokud je na šperku státní punc, ryzostní značka už být nemusí – informace o ryzosti je ve státním puncu obsažená.
  • Některé lehčí šperky (pod hmotnostní hranicí) státnímu puncování vůbec nepodléhají. V takovém případě ale musí nést alespoň ryzostní značku.

Když tedy na svém šperku nenajdete všechny tři typy najednou, nemusí být nic v nepořádku – záleží na hmotnosti a typu klenotu.

 

zlatník při ražení puncu v ateliéru KLENOTA

KLENOTA a Puncovní úřad

Klenotnictví KLENOTA má od 24. srpna 2008 uzavřenou dohodu s Puncovním úřadem, která umožňuje kontrolní nákupy při internetovém obchodování. Díky tomu jsme uvedeni na seznamu subjektů, u nichž úřad pravidelně ověřuje dodržování příslušných předpisů.

Každý šperk od nás tak prochází stejnými pravidly jako kterýkoli jiný řádně puncovaný klenot v Česku.

Cesta šperku KLENOTA >